Ještě bych chěla narychlo doporučit tuto BP s titulem: AKADEMICKÁ PROKRASTINACE NA SOCIÁLNÍM WEBU FACEBOOK.COM
Enjoy it!



Procrastination is like masturbation.

....... At first it feels good, but in the end you're only screwing yourself.  ~ Author unknown


Dnes, 17.4.2011 se chystám vložit na svůj blog prozatímně finální příspěvek na svůj blog.
Ne, že by mě všechno to "blogování" do určité míry nebavilo. Ono totiž vždycky když UŽ se do toho dám, je to celkem i zábava a hned několikrát jsem sama sebe překvapila - že jsem byla vůbec schopná a tam někde ve¨skrytu sebe sama mám tu kapacitu/potenciál sem něčím vlastním přispět.
Ale ten pocit, that kind of stupid inexplainable motionless sensation penetrating my whole body the very second I decide to finally add even the tiniest comment to my blog is like a veil over my whole brain that unables me to think or do anything. 
Nicméně, however, dnešní den se nese duchem trochu bi-polárním, t.j. strašně se mi chce to mít všechno hotovo a zároveň se mi proto chce udělat jen to nejnutnější minimum (což zas velmi hrubě koliduje s mojí náturou). Sedím v práci u počítače a, knowing, že nic se samo neudělá, počínám pracovat.
Přemítám, jak to všechno hezky na tomdle blogu "prozatím" uzavřít. I z toho důvodu, že nemám žádný aktuální "projekt", o který bych se "podělila" (s tou nulou, co můj blog sleduje :o)) to dneska bude o hlavní themu celého blogu - o prokrastinaci.

On už třeba B. Franklin říkal, že: "You may delay, but time will not." A existuje spousta dalších "rčení", např.: "Someday is not a day of the week." nebo "Only Robinson Crusoe had everything done by Friday."

A co to vlastně je - ta prokrastinace? Koukneme-li (-li! :o) se např. na některé internetové definice prokrastinace, můžeme až s hrůzou zjistit, čím to vlastně "trpíme". Jedná se totiž o

chronickou tendenci odkládat plnění povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu, dále definováno jako rizikový fenomén pro duševní zdraví.

A teďkon schválně, kolik lidí se cítí být prokrastiky? Třeba na takovém idnes se můžeme dočíst, že až 25% vysokoškolských studentů trpí tímto chorobným odkládáním nepříjemných povinností.

Když jsem se nechávala inspirovat a celkově se snažila dosáhnout jistého stupně informovanosti v tomto problému, zjistila jsem dále, že

fenomén prokrastinace má úzký vztah s vývojem naší společnosti, která je orientována na výkon.

Tím dochází také k velmi jednoduché rovnici, že ti výkonnější jedinci naší společnosti jsou a i budou zákonitě i úspěšnějšími. To v důsledku, především pro "prokrastinátory" znamená pocit selhání, frustrace z nemožnosti naplnění životních cílů, prostě depka.

Řekněme si na rovinu, kdo tímto pocitem občas netrpí? Je asi pravda, že někdo k tomu má dlouhodobější tendence, jiný se zas jen sem tam cíleně flákne, ale v celkovém měřítku je to skutečně věc, které totálně prolezla celou společností.

Jenže já osobně si čí dál tím častěji říkám, jestli to všechno není prostě jen o špatným přístupu k věci. Vždyť když prokarastinujeme, tak v podstatě děláme věci, které bychom stejně jednou museli udělat. Jen je zkrátka děláme namísto věcí, který mají třeba momentálně trochu vyšší koeficient důležitosti.

Přibližně takhle to mám třeba já :o):

Na mých webových stránkách se můžete kouknout na klip, který se parádně k tomuto tématu hodí a vystihuje tendenci, kterou se poslední dobou snažím následovat a myslím, že i z mého blogu (o papírových písmenkách, origami, filmovém klubu apod.) je to alespoň trochu znát. Když už člověk prokrastinuje, měl by to dělat se vší parádou - a třeba něco tvořit, rozvíjet se jiným směrem, než má standardně namířeno.

Nevím, jestli jsem se dobrala tady tím psaním nějakého vrcholu, do očí bijí pointa se asi nekoná, ale čert to vem. Vždyť to stejně píšu jenom proto, že mě žerou daleko důležitější úkoly :o). Když se koukneme totiž na tu hierarchii úkolů, které člověk musí zvládnout, zjistíme, že člověk může prokrastinovat a přitom stále dělat něco, co by skutečně dělat měl. Mohla bych si snad i troufnout to označit za komplexní ideologii, filozofii - plodná prokrastinace.

Čili, zjednodušeně - nebojme se toho. Svou proktrastinací sice rozhodně rostoucí cenu ropy nesnížíme ani nezastavíme třeba to politický peklo, co se kolem nás děje, ale aspoň nás to nemusí s***.

A ti, kterým se pohled na věc přečtením tohodle příspěvku nezměnil, trpí výčitkami (problém s časovým managementem apod.) si dovoluji navrhnout shlédnout násedující video. Sice je to několik dalších minut nicnedělání, ale berte to jako investici - už nikdy prokrastinovat nebudete. (Pokud si alespoň částečně myslíte, žeto celkem naivní video vám pomůže s prokrastinací jednou provždy zkoncovat.)

M.

zdroje:

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/prokrastinace
http://www.booost.cz/definice/prokrastinace/
http://poradna.adiktologie.cz/article/clanky-o-tematu-2/co-je-to-prokrastinace/?date=2011-01

Paper-craftig E.V.I.L. sign

Protože se mi v poslední době strašně líbí, co všechno se dá dělat s papírem a protože se mi líbí, jak jde pomocí nápisů, písmenek, čísel atd. "stylovat" cokoli, rozhodla jsme se to zkusit. Jen velmi mlhavě si pamatuju, jak jsem na gymplu pracovali s technikou "paper-maché", ale tady k tomu počinu moc znalostí potřeba nebylo.
Mezi základní potřeby patří papír, jako člověk snažící se být do přijatelné míry eco-friendly, jsem sáhla po letácích, který se beztak hodí nejvíce. Dál je potřeba karton, který po slepení slouží jako kostra písmene, izolepa, pravítko a "nožík" (doma mu říkáme nůž na koberce, ale nejsem si jistá, jestli je to jeho oficiální název). Písmenka můžeme nakreslit jak se nám  to zrovna líbí, já jsem si ale zvolila konkrétní font a všechny písmenka vytiskla.
Pak jen stačí všechny části vyřezat z kartonu, slepit a doufat, že celá konstrukce nezkolabuje. Že se tak nestane můžeme zajistit např. použitím tavící pistole. Následuje asi "nejšpinavější práce" - namáčení proužků novin do směsi vody a lepidla a přikládání na kostru písmenek. Po zaschnutí máme pěkně pevné písmenko. Já ty svoje plánuji ještě natřít bílou barvou a pověsit na zeď.
A EVIL nápis je hotov. M   

Origami kills the time effectivelly

Ve snaze ujít skutečným povinnostem ještě na několik dalších sekund, minut, hodin nebo snad i dnů, jsem se nechala inspirovat několika home-stylových/designových a DIY blogy a pustila se do práce sama.


Nejsem totiž zrovna zručný člověk, ale myslím, že se učím "rychle". Adjektivum "rychle" je velmi relativní, pokud ho  nevztáhneme k něčemu konkrétnímu. Na druhou stranu bych nerada shazovala vlastní osobu, takže to nechám jak to je. Prostě "rychle".


Pro začátek jsem se rozhodla vyzkoušet něco hodně nenáročnýho, aby mě případný neúspěch neodradil od dalšího craftování. Zkusit si to může každý - jde o origami. Asi úplně nejjednodušší je prohnat tendle výraz googlem a hnedka se dopátráte všemožných výsledků. Od stránek vysvětlujících původ a tradici tohodle původně Japonského "papírového umění" až po nápady a návody k samotné výrobě origami.

Člověk se může hnedka nechat unést spoustou možností apod., ale já jsem se rozhodla držet se při zemi.
Crane se zdál jako nejlepší volba. Existuje spousta instruktivních videí, např. toto, kde si třeba toho svého jestřába můžete složit simultánně. Stačí kousek papíru, třeba i novinový, a výsledek je rychlý, pěkný, efektní. Paráda. 


Navíc japonská tradice říká, že kdo složí origami jestřábů 1000, může požádat jestřába o splnění jednoho přání. Tak to snad abych začala skládat a třeba mi ten jestřáb pak napíše bakalářku. M


Ps: Už mi pěkně visí v okně trojka crajnů.

Hořčice mi stoupá do nosu

Ohled za včerejším prvním promítání v novém husťáckém pařníku.
Tahounem celého večera byla kultovní francouzská komedie Hořčice mi stoupá do nosu. Podle mě totiž jakákoli francouzská komedie je kultovní.
Komedie obecně je filmový žánr, ke kterému přistupuji jen s opravdu velkou nedůvěrou,  ale i tak např. francouzské komedie snad nikdy nezklamou. 
Přestože se snad ve většině případů jedná o jedno velký klišé, opakování filmových stereotypů a celkem primitivní situační humor, celková atmosféra filmu může mile překvapit. Asi nejvíce bude hodnocení diváka záležet na jeho momentálním rozpoložení.
Někdo by zkrátka ocenil trošičku sofistikovanější filmovou zábavu a jiný, v očekávání nejhoršího - čili potřeštěné, stupidní komedie - alespoň není ve finále zklamán.


Pro další názory, galerii apod. můžete čegovat čsfd: Hořčice mi stoupá do nosu
M

něco píšu, píšu něco: clarification

Začínám, snad i s chutí, nový "projekt" - můj vlastní blog. Všichni tři-dva-jedna: "hurray!"

A o čem že to vlastně bude? Sama nevím. Asi bych řekla, že se nechám inspirovat momentálním děním. Ve velmi hrubých rysech bych chtěla využít tento blog k několika stěžejním věcem, které mě poslední dobou zajímají  nejvíc. Chtěla bych tu sharovat svoje názory na filmy nebo i hudbu, postovat třeba zajímavé věci z oblasti DIY a furniture re-purposing, cooking tips etc.. Někdy třeba budu cejtit neudržitelné nutkání se podělit se svými zkušenostmi z lektorské praxe. Taky bych chtěla (velmi idylický mód) využít tento blog k vlastnímu studiu, snad mě to posune někam dál, třeba, jednou.


Co čekat:
Určitě nejsem člověk, který by chápal svoje názory a svůj pohled  na věc jako všeobecně platné dogma, které musí všichni akceptovat, spíš naopak a nechci, aby tak můj blog působil nebo si ho tak někdo vykládal.
M